The Healing Garden

Tak jsem tak dneska brouzdala po internetu a všude možně koukala, kde by se dal sehnat dárkový set Healing garden, protože na oficiální stránkách mají různou spoustu výrobků a setů atd. Jenže tady v ČR se dá koupit pouze jen to základní, jak v obchodě tak přes internet. Není to škoda? :-( Objednat to z oficiálních stránek jde, sice mě odkáží na nějakou americkou online drogerii, ale doručit mimo USA nelze, tak kdybyste někdy někdo narazili na nějaký ten obchůdek, kde toho bude více a bude se to dát objednat, dejte mi určo vědět! :-)

Dopolední pohodička aneb trocha kultury

Dnes jsme si udělali s Kubou takové oddychové dopoledne, teda aspoň pro mě. Vyrazili jsme od nás z Rochlic pěšky do města, přesněji tedy do Severočeského muzea, doma jsme ještě odložili Dorku a mohli jsme vyrazit. Byla tu hned dvojí expozice "Jizerky mýma očima" a "Rostliny ve službách člověka." První se týkala výročí 40 let trvání CHKO Jizerské hory - bylo tu desítky fotografií a jedna hezčí než druhá, prostě nádhera. Výstava o rostlinách nebyla také k zahození, jsou tu rostliny skýtající potravu, textilní a technické, stejně jako magické, kultovní, biblické a jedovaté. Takže pokud máte alespoň trochu času, doporučuji obě tyto výstavy navštívit!

Návštěva Čendy

Tak jsme včera zase s Kubou po nějakém čase navštívili štěněcího Čendu, když jsme u Káti a Tomáše byli naposled, byl prý Čenda o něco menší, jenže mě připadal pořád stejně malej a rozkošnej:-) Celou tu dobu kterou jsme tam strávili si Čenda chtěl hrát. Dorinka byla ze začátku zapálená do hraní s novým kamarádem, ale pak jí to všechno omrzelo. Čenda je fakt číslo, běhal sem a tam, kousal mi vlasy, triko, stále se natahoval do skleničky s alkoholem, udělal loužičku v kuchyni atd.

Plastelínu? Svítící už nikdy!

Ano, je to tak, i já jsem si pořídila tu Inteligentní plastelínu. Je fakt, že to není levná záležitost, přišla mě na 314 Kč i s poštovným a balným. Neobjednala jsem si ledajakou, ale přímo svítící "Jantarovou." Na webu přímo píší: "Svítí jako bludička. Nabijte na sluníčku nebo pod zářivkou a pozorujte její svit! Přibližně po hodině kouzlo končí... ale jen do té doby, než to zkusíte znovu!" No, nevím, jestli bych ji nabila na sluníčku -to dost pochybuji, ale pod zářivkou se nasvítit dá. Píšou, že vydrží hodinu, ale mě vydržela nejdéle tak 5 minut :-(Možná ji musím tedy nabíjet hoďku, aby tak dlouho vydržela. Jenže ještě jeden fígl tu je, pokud ji dáte pod světlo (lampičku) nasvítí se pouze z jedné strany a z druhé zůstane normální, tedy bílá. Jak ji tedy mám nasvítit celou ??? Koukám, že jsem toho "jantara" pěkně zkritizovala, ale jinak je příjemnou antistresující pomůckou:-) Takže pokud si onu plastelínu hodláte někdy koupit, nedoporučuji svítící.

Sobě pro radost

Tak jsem si před deseti minutami udělala radost, zaběhla jsem do květinářství, které je naproti baráku, a koupila si tulipány.No, že jsou krásný? Miluju tulipány:-) Mám z nich velkou radost!

Výtvarná kniha

Tak a je to konečně za mnou. Dnes odpoledne jsem odevzdala svojí "Výtvarnou knihu" k zápočtu. A zápočet jsem také dostala:-) Sice naše vyučují měla řadů výtek, ale nakonec mi to dala. Kniha obsahuje 22 výtvorů a každý je na jiné téma. No, jsem ráda, že už ji mám z krku, dala docela zabrat.

Moje podobizna v Simpsnových

Vytvořte si vlastního Simpsona. Je to jednoduché, stačí se zaregistrovat a můžete tvořit.

Vzpomínka na léto ...

Ještě taková malá vzpomínka na úvodní soustředění studentů PVČ konané v září 2007 v Sedmihorkách.

Část první


Část druhá

Idol týdne

Včera navečer se nám s Bárou (Sušilovou slečnou) předvedl Sušil na molu v pózách, no náramně mu to slušelo, hlavně v těch oddílových šortkách, které mu nešli ani dopnout:-) taky je měl naposledy asi tak před 5 lety.

Do Lužických hor

Jsou tomu už skoro 4 roky co jsme byli s oddílem na puťáku v Lužických horách, přesněji tedy na Milštejně, Naději a Klíči. Včera jsme těmito místy procházeli a já vzpomínala na časy dávné a minulé, kde jsem přespali, jedli a hráli naši oblíbenou trojnožku. Ještě bych neměla zapomenout na hru, kterou jsem opravdu neměla ráda, městečko Palermo spí - hrála se na Milštejně.

Kuba v práci vymyslel výlet to těchto míst, tedy krom Klíče. Včera ráno jsme vyrazili autobusem do Cvikova, kde jsme šli dále po zelené značce na Rousínov, odbočili jsme po červené a na levé straně nás minul Rousínovský hrádek (tam jsem ale nebyli), pak jsme konečně došli na Milštejn. Moc se toho tu nezměnilo, spíše tedy vůbec nic. Jen tu byl všude sníh:-) Cesta nám pokračovala do Ledové jeskyně, bohužel není přístupná veřejnosti. Na vodní nádrži Naděje jsme potkali pár rybářů, kteří lovili "z ledu" ryby:-). Cesta mířila Antonínovským údolím po žluté značce do Mařeniček. Byla celkem prímová a víc záživnější než předtím, pěkně jsme tu přelézali potok z jedné strany na druhou. V Mařeničkách jsme opustili turistickou značku a šli po silnici až do Drnovce, kde nás čekala přírodní rezervace Dutý kámen a následné přesunutí opět do Cvikova. Koupili jsme si něco na zub a zalezli do místní pivnice na čaj a nakládaný hermelín. Ale povím Vám, že nám byla celý den pěkná kosa:-)

Panáčci a slepička z přírodnin

Ve škole máme za úkol, z předmětu Výtvarné techniky a materiály, vyrobit výtvarnou knihu k zápočtu, no řeknu Vám, že to není žádná sranda. Dneska při vyrábění z mnoha zadaných úkolů "objektu z přírodního materiálu" jsem si ufikla kus polštářku na prstě, fakt príma:-) Ale jinak jsem to zvládla celkem v pohodě, však na fotce vidíte sami.

Silvestr na Klínovkách

S Kubou jsme se rozhodli strávit Silvestra na Klínových boudách v Krkonoších. Nabídku jsme sice dostali, ale v Liberci se nám fakt být nechtělo. Byli jsme to tu omrknout už v půlce listopadu abychom věděli jak se to tu změnilo za posledních pět let. Jelikož a tudíž jsme tu boli kdysi na poslední družinovce s Medvědama, který vedla Helča :-) Možná si to ještě někteří pamatujou... Vyrazili jsme tedy 29.12. vlakem směr Vrchlabí, pak přestup na autobus do Špindlu. No a hurá po sjezdovce nahoru na Pláň. Ne, že bych se vůbec nahoru nezpotila. Já jsem měla v plánu jet sedačkou, ale když jsem viděla tu frontu...a jinak lístek pouze na jednu jízdu nahoru stál 140 Kč!!! No hrůza. Nahoře bylo nádherně, ale když jsme koukli dolů byla inverze jak hrom. Cestou na Klínovky jsme potkali pár lyžařů. Cesta byla pohodová. V chajdě jsme si vybalili, pak uvařili něco na zub. Večer jsme hráli Tibet a Kuba nafotil pár fotek západu slunce. Druhý den ráno to venku vypadalo hrozně, mlha jak mlíko. Dopoledne jsme luštili křížovky a pak jsme se vydali vyvětrat se. Bylo vidět tak na dvě tyče dopředu, maximálně na tři. Na Výrovce jsme ochutnali místní vývárek, zelňačku a taky čajík, který se nechtěl vůbec ve vodě vylouhovat. Večer jsme pařili opět Tibet, Blafuj a vyluštili jsme pár křížovek. Na Silvestra to nevypadalo o nic lépe, ale naštěstí nebyla taková mlha. Po snídani jsme se tedy vydali na Luční boudu, kdyby se umoudřilo počasí šli bychom až na Sněžku. Po značce jsme došli ke kapličce, je to asi 1,5 Km od Výrovky, kde strašně foukalo. K Luční nám zbýval jen kilometr. V dálce bylo vidět padáky, či něco takového, ale byli to lidi s lyžemi a padákem (powerkiting):-) Vevnitř jsem si dali čajík a taky velkej koláč s borůvkami a rybízem. Ohřáli jsme se a vyrazili jsme zpátky. V chajdě jsme zatopili a uvařili si oběd, čínu s rýží :-) Večer jsme blbli s Kubovým foťákem, vzniklo tu zde i mé PFko (trochu rozmazaný). Když odbila půlnoc, připili jsme si a zalezli jsme do pelechu se zapnutým rádiem. Ráno, jak jinak než, nás čekala zase mlha. Pořádně jsme uklidili, dali si novoroční čočkovku a odešli směr Špindlerův mlýn.

PF 2008

Předvánoční sraz s hotelovkou

Tak jsme se konečně po dlouhém dohadování sešli jak jinak než u Kohouta, bylo to dva dny před Vánoci tzn. 22.12. Po mém příchodu s Lenkou tu zatím moc lidí nebylo, ale postupem času to přibývalo. Nakonec se nás tedy sešlo 19, myslím, že to byl hojný počet. Všichni jsme si připili na ten nový rok, vyfotili se a popovídali jsme o všem možném, především tedy o tom jak kdo válčí ve škole, v práci atd. Snad se zase brzy uvidíme!