Vladstudio.com

Tak jsem si zase po dlouhé době vlezla na stránky Vladstudia a postahovala všemožné tapety, které tu jsou k dispozici, tím nechci říct, že úplně všechny - opravdu jen ty zajímavé a hezké:-) Takže pokud nevíte, čím si zvelebit plochu vašeho monitoru, Vladstudio je tou pravou volbou! Tady je malá ochutnávka - viz nahoře:o)

Berušky

O víkendu mi zbylo trochu času a tak jsem si udělala malou radost, vyrobila jsem několik berušek, doufám, že jsem udělala radost i těm, kteří ji ode mě dostali:-)

Samotná výroba berušky je podobná jako želvičky. Potřebujete na ni pěnovou gumu, kamínek akrylové barvičky, pohyblivá očka a bezbarvý lak. Ze čtvrtky si vystřihnete šablonku, kterou pak obkreslíte na pěnovou gumu a vystříhnete. Kamínky si pomalujete do barvy "berušky" necháte je uschnout a a přebarvíte bezbarvým lakem, aby lépe vypadaly. Přilepíte na připravené tělo spolu s očkama a máte berušku:o) Udělá radost určitě každému.

Jahodový dortíček

Tady přikládám slibovaný receptík na jahodový dortík. Potřebujete tyto suroviny: 1,5 balíčku dětských piškotů, 1 velký bílý jogurt, 1 malý bílý jogurt, 2 ks vanilkového cukru, 1 balíček želatiny a samozřejmě jahody.

Jogurty ochutíme vanilkovým cukrem, můžeme i s kakaem. Do dortové formy postupně klademe vrstvu piškotů, jogurtu a jahod. Poslední vrstvou jsou jahody. Zalijeme želatinou připravenou podle návodu na balíčku. Jak jednoduché, že? Dort byl hnedka pryč:o)

Žabí páreček

Pro své další tvoření jsem se inspirovala na tomto inspirativním webu. Jsou to skvělé stránky, kde najdete spousty nápadů a inspirace, jak využít různorodý materiál nejen z papírnictví. Jsou tu různá témata, tvoření z papíru, pěnové gumy, keramiky, korálků, ale i malování na sklo a porcelán, technika quilling a spousty dalších rubrik.

Teď už k samotné žabce. Potřebujete zelenou pěnovou gumu, pohyblivá očka, oblázek, akrylové barvičky, lepicí pistoli, štětec a nůžky. Z výkresu vystřihneme šablonky (tělo + hlava). Předlohu položíme na mechovou gumu, obkreslíme ji měkkou tužkou a pečlivě vystřihneme. Kamínek dle fantazie pomalujeme akrylovými barvami. Po důkladném zaschnutí nalepíme tělo žabky k pěnové gumě. Lepicí pistolí přilepíme hlavu na tělo a pohyblivá očka. Pusu domalujeme barvami a nakonec žábu přelakujeme bezbarvým lakem.

Přes Frýdštejn a Kopaninu

V pátek jsme se nakonec rozhodli, že se vydáme na kratší výlet do Maloskalska, sice učení bylo dost, ale oddech stál taky za to. Vyjeli jsme v sobotu ráno vláčkem do Malé Skály, vlak to byl přímý, a tak jsme v Turnově nemuseli nikam přesedat. Výstupní stanicí nám byla Malá Skála. Odtud jsme pokračovali přes řeku nahoru na vyhlídku Panteon a hned za roh na skalní hrad Vranov. Zde jsme si také udělali prohlídku. Měli tu ještě stálou expozici Rychlých Šípů, nemohli jsme si ji nechat ujít:-) Naše nohy nás vedli dál, na zříceninu hradu Frýdštejn. Zde jsme ani nějak nechtěli prohlídkovat, místo toho jsme si vytáhli na místních lavičkách sváču. Ale počasí trochu nepřálo, protože se rozpršelo. Vydali jsme se tedy dále, na vyhlídku Kopanina. Stoupá se nahoru po točitých schodech, ale ve vyhlídkové "síňce" bylo neskutečné vedro, takže jsem vzápětí slezla dolů. Teď už nás čekala jen cesta do Rychnova. V louce jsme potkali zvířectvo, krávy a ovce. Kráva se nechala kupodivu i pohladit a nejspíš se jí líbila Dorinka - tak pěkně očuchávala. Já s Kubou jsme pořídili pár fotek a vyrazili na vlak.

Vafle

Receptík na vafle je úplně jednoduchý. Budete překvapeni, ale je úplně stejný jako na palačinky, to znamená, že potřebujete hladkou mouku, mléko, vejce a já jsem pro lepší chuť přidala ještě rozpuštěné máslo. Těsto by mělo být hladké a tak středně tekuté, žádné lepidlo a žádná tekutina. Je tu jen jediný problém, že vafle se musejí dělat ve "vaflovači" nikde jinde nedocílíte takových čtverečků:-) Já to dávala do toustovače, jelikož je to víceúčelový, tak jsou tu i formy na vafle. No a nakonec dle libosti a chuti dozdobíte, např. zmrzlinou, džemem, šlehačkou, ořechami...

Veselé magnety z mossgummi

Včerejší pozdní odpoledne mi nedalo a tak jsem se pustila do tvoření "pěnových" magnetů, zase jsem nějak chytla slinu, ale teď se to moc nehodí, jelikož je zrovna zápočtový týden:-( Vyrobila jsem žabáky spolu s kočičkou.

Potřebujete zbytek zelené, modré, oranžové a žluté pěnové gumy, pohyblivá očka, lepicí pistoli, černý fix a samozřejmě magnet. Žabáky jsem si předkreslila a vystříhala. Nalepila jsem očka, magnet (ten zezadu obličeje) a dokreslila obličej a žabky byli na světě. Kvak. Číču jsem si též předkreslila a vystříhala. Dolepila jsem očka, nos a oranžové trojúhelníčky do uší a ještě taky to nejdůležitější - magnet. Mňau. Můžou Vám pěkně zdobit lednici. Výroba mi netrvala ani 15 minut:o)

Mufiny

Po dnešním perném dni, který byl plný testů učení a vše tomu podobné, jsem se rozhodla, že se s Vámi podělím o první receptík, který tu přibude v mé nové rubrice "Vaříme se Sášou", budou to Mufínky:o) Jak rozkošný název, že?

Budete potřebovat 200g hladké mouky, 1 prdopec, 100g cukru, 1 vejce, 50g rozehřátého másla, 1 dcl vlažného mléka, vanilkový cukr, čokoládu na vaření, oříšky, kandované ovoce, rozinky - prostě vše, co vám chutná a cukrářské košíčky nebo formu na mufiny. Ze všech surovin si zpracujeme těsto a nakonec přidáme drcené oříšky, nakrájenou čokoládu, kandované ovoce, rozinky, atd. Těstem naplníme košíčky a vyrovnáme na plech. Pečeme při 200 stupních prudce asi 15 minut a pak teplotu snížíme a dopékáme 20 minut. Nechte si chutnat!

Malované hrnky

Včerejší den se stále blížil a mě nezbývalo nic jiného, než se pustit do malování dvou hrnků pro Káťu a Zůzku, stavili jsme včera totiž jejich narozeniny:o)

Použité hrnky jsou zakoupeny v IKEi a jsou namalovány barvami na porcelán, keramiku atd. Nejprve se musí pořádně odmastit, než se na ně začne malovat, tzn. omýt pořádně jarovou vodou a nechat zaschnout. Čtverečky, které na těch hrnkách vidíte jsou udělány houbičkou. Vystříhala jsem ji na požadovaný tvar, namočila do barvy a mohla jsem to "natisknout" na hrnek. Pokud se nepletu, tak se tato technika nazývá tupování (vytváření obrazců houbičkou, štětcem nebo smotkem látky pomocí šablon na podkladový materiál). Hrnky by měly 24 hodin schnout a pak se vypalují v troubě na 150 stupňů po dobu 30 minut. Lze je tedy i dávat do myčky.

Srdcové přání ke Dni matek

Včerejší den, tj. 11.5., byl v kalendáři nazván jako Den matek, takže jsem nemohla zapomenout ani na tu svoji mamču:-) Vyrobila jsem jí proto takové srdcové přáníčko. Jednoduchý návod nalezne níže.

Potřebujete červenou čtvrtku, bílý papír, kousek zeleného papíru, lepidlo, nůžky a nalepovací berušku. Červenou čtvrtku přeložíme napůl a z přední strany vystřihneme srdce dle libosti, je jedno jak velké. Vystřižené srdce podlepíme bílým papírem. Ze zeleného si vystřihneme menší čtyřlístek, který nalepíme cca doprostřed. Berušku na něj nalepíme. Přání můžeme dozdobit menším kolíčkem. Teď už stačí napsat jen to blahopřání:-)

Pilné včeličky

Po delší době jsem se pustila zase do tvoření, nějak mi na to nezbývá moc času, ale slibuji, že se polepším:-) Pod vydavatelstvím Anagram s.r.o. vyšla zase nová TOPPka, zvířátka z květináčů. Neváhala jsem a hned jsem podle ní něco vyrobila. V Globusu jsem nakoupila mini květináče a ještě černý drátek, který mi stále chyběl.

Na výrobu jedné pilné včelky potřebujete: mini květináč o průměru 3,5 cm, černý drátek, temperky, pohyblivá očka, 6 černých dřevěných korálků, lepidlo, černá bavlnka, lepicí pistole, žlutý a bílý papír.

Květináč pomalujte žlutou barvou a kolem okraje domalujte černý proužek. Křídla a pomalovanou hlavu s nalepenýma očima přilepte na květináč. Na konce obou šňůrek nalepte korálky jako ruce a nohy. Střed šňůrky tvořící nohy protáhněte dírkou v květináči tak, abyste vzniklým očkem provlékli šňůrku s rukama. Jako tykadla použijte drátek, na konce navlékněte korálky a přilepte zezadu na hlavu. Malá včelka poslouží jako skvělý dáreček:-)

Z Oldřichova do Chrastavy

Víkend byl opravdu nádherný, sluníčko teplíčko - co víc si přát. Na sobotní túru jsme vyrazili vlakem do Oldřichova v Hájích. Už po svých jsme pokračovali ke Koze k rozcestníku. Vydali jsme se obdivovat Gorilu :-), Lysé skály spolu se Skalním hradem, který byli nedaleko odsud. Zpříjemněním cesty nám byly tabule místní naučné stezky. Po cestě na hrad jsme nepotkali ani moc lidí, jen malou rodinku se psem. Na vyhlídce hradu jsme se pěkně nadlábli a naslunili a mohli jsme pokračovat dále, směrem na Špičák. Z obou kopců bylo krásně vidět. Po cestě jsme obdivovali místní zvířectvo, od slepýše, přes zmiji až k mrtvé užovce. Naším dalším cílem byli Albrechtice, odkud jsme pokračovali směrem na Vítkov k elektrárnám. Zde jsme odbočili do pole a vesele jsme si to štrádovali do Chrastavy na vlak. Potkali jsme pár cyklistů a pěších. V Chrastavě nám zbývala hodina do odjezdu vlaku a tak jsme navštívili místní supermarket, abychom si nacpali pupky vynikajícím tiramisu:-) Naše fotky můžete obdivovat jako obvykle tady a tady:o)

Samé květiny

Dneska je venku opravdu krásně, a tak jsme s Kubou neváhali a navštívili jsme Botanickou zahradu v Liberci. Venku v zahradách bylo vše krásně rozkvetlé, vytasili jsme své foťáky a fotili jsme jak diví, však se můžete přesvědčit u mě a Kuby. Za povšimnutí zde stojí orchideje, živé kameny, mořské ryby, kaktusáci, prostě vše, co Vás zajímá. Venku je nově otevřené oddělení mokřadní flóry. Pokud si chvilku času najdete, určitě botanickou navštivte:-)

Jarní Krkonoše

Na čtyřdenní akci v Krkonoších jsme se nakonec s Kubou vydali ještě s Nikčou a Fílou, pravda, trochu komornější akce to byla, ale stálo to za to. Vyrazili jsme ihned ve čtvrtek po poledni, cesta vlakem byla dlouhá a nic zvláštního se nepřihodilo, ve Vrchlabí jsme přesedli na autobus, který nás odvezl do Špindlu. Odtud jsme vyrazili po modré značce směr Klínové boudy, cesta byla převážně bez sněhu, jen místy jsme kousky překonávali. Samozřejmě jsme šli také přes oblast lavinového nebezpečí, ale co, všichni jsme se v pořádku vrátili. Na Klínovky jsme dorazili někdy kolem půl osmé, ještě bylo celkem světlo. Zatopili jsme v kamnech a uvařili si večeři. Kolem desáté jsme všichni zalezli do spacáků a spali jsme až do rána.Ráno bylo krásně slunečno a tak jsme se bez dlouhého váhání vydali na Sněžku. Skoro od chaty se šlo až pod Sněžku ve sněhu, ale sluníčko svítílo jak o závod. Na Luční boudě jsme se zastavili a trochu posvačili, Kuba šel koupit místní vynikající borůvkový koláč, mňam. Když jsme se nadlábli, čekalo nás jen posledních pár kilometrů na vrchol. Dobelhali jsme se až po Sněžku a taky jsme zjistili, že to tu vypadá jak na Václaváku...fakt! Lidí tu bylo mraky, na posledním úseku se skoro tvořili fronty! Vrchol jsme zdolali bez problému, nahoře nás zastihly kroupy:-) Teď nás čekala už jen cesta zpět. Já s Kubou jsme zase na Luční koupili borůvkový koláč, ale tentokrát jsme ho vzali s sebou, taky jsme na posledních 300 m před chatou kvůli tomu zmokli. Večer byl v duchu herním. Jen já jsem si spálila ksichtík, jak nikdy předtím. Další den moc nepřálo počasí a tak jsme vyrazili pouze na menší procházku přes Friesovy boudy, Přední a Zadní Rennerovky a zpátky do chaty. V neděli bylo úplně azůro! Zabalili jsme si, uklidili jsme, najedli a kolem deváté jsme odešli na autobus do Špindlu. S Kubou jsme to vzali po sjezdovce dolů, mysleli jsme, že najdeme bůhví jaké poklady, ale skočilo to u gumiček, rukavic, pet lahví,...Cesta do Liberce utekla celkem rychle. Byl to pěkný prodloužený víkend!Fotky pak najdete u Kuby, Fíly a u mě.

Čáry, máry pod kočáry

Po pozvánce od Káti jsme se s Kubou rozhodli, že naše čarodějnice strávíme se zbytkem Kletráků. A kde, že se tato príma akce konala? No přeci u Káti ve srubu, který se nachází ve Vratislavích, kousek nad koupalištěm Sluníčko. Po společném srazu "pod hodinami" jsme vyjeli autobusem na Kunratickou, odtud jsme už mířili směr srub, ale ještě Prcek s Citrónem nás zdrželi - jaksi nestihli sraz, tak jsme na ně na budoucí dálnici čekali. Ve srubu už čekali ostatní. Netrvalo dlouho a oheň hořel a tak jsme vytáhli buřtíky a různé ňamky. Ti, kteří měli maso a vše tomu podobné si to hodili na grilík. U ohně jsme si povídali, vyprávěli historky z let dávných a minulých, fotili a taky zpívali s kytárkou. Později se k nám připojili Klokan s Mirkem, ale ti kolem druhé opět zmizeli. Všichni se pomalu začali vytrácet ke spánku, a tak jsme je následovali. Na usínání nám Kačomora vyprávěla příběhy z knížky zvané "Černá sanitka"...některé byly opravdu chutné. Ráno bylo deštivé, někteří odvážlivci, včetně mě, vyrazili na autobus. Čarodějnice to byli příjemné, doufám, že je zase zopákneme! Díky Káti:o)