Práce s jutou

Tak tato technika mě moc neoslovila, asi z toho důvodu, že se mi můj závěsný jutový obraz nepovedl, ale třeba příště to bude lepší, budu mít alespoň nějakou zkušenost:-) Na výrobu potřebujete přírodní, bělenou ale i barevnou jutu, jehlu, nitě, nůžky a hlavně fantazii - ta je na prvním místě. Nejprve si udělejte hrubý náčrt jak by to asi tak mělo vypadat - no a pak můžete začít se samotnou prací, lze vytahovat jednotlivá vlákna, prostříhávat, zužovat, rozšiřovat, našívat, vyšívat, provlékat...je toho opravdu spousty co lze s jutou vyrábět. Samozřejmě lze použít i korálky a jiné drobné předměty. Takže pokud máte nadbytek pytlů, neváhejte a něco si vytvořte:-)

Vosková batika

Tak a jsem tu s příspěvkem, který se týká voskové batiky. Na čas a práci je poněkud náročnější, tudíž to chce více trpělivosti. Potřebujete na ni vosk (parafín), nádobu ve které ho rozpustíte, štětec, potravinářské barvy, bavlněnou látku a žehličku na zažehlení. Na kurzu jsme si dělali voskové obrazy a já ještě tašku a to z toho důvodu, že jsme používali potravinářské barvy, které by se z trika vyprali a neměli jsme ani batikovací barvy za studena (jsou moc drahé).

Postup je následující: Na látku naneseme vzor voskem (to, co bude zavoskováno, zůstane bílé či barevné) a dle fantazie přemalujeme barvami, je lepší začínat od těch světlejších. Poté necháme vše důkladně uschnout (barva se musí nechat vždy uschnout před nanesením vosku). Opět naneseme vzory voskem a přemalujeme dalšími barvami, všechny tyto úkony opakujeme do té doby, než se nám to líbí:-) Necháme opět řádně zaschnout a celou látku zafixujeme voskem, kterou následně přes noviny několikrát přežehlíme.

Kurz textilní tvorby

Tak jsem se konečně vrátila z Dobré Vody. Týden to byl oddechový, ale i celkem náročný. Musím říct, že jsem unavená z toho týdenního tvoření. Kurz se odehrál v rekreačním středisku Dobrá Voda - taková prdelka světa to je:-) ale je tam božskej klid! Ihned po příjezdu v sobotu nás čekal menší výlet do Záblatí, vesnička nedaleko. Zde jsme si prohlédli kostelík a fičeli jsme si to zpět. Po příchodu jsme začali, malovali jsme náš zážitek z kostelíka a okolní přírody - teda moc se mi to nepovedlo. Ale další dny byly příjemnější. Čekalo nás toho opravdu mnoho, vosková batika, vázaná batika, linoryt, práces jutou, grafické techniky, sprejování a savování. Byli jsme rozděleni do skupinek, které vlastně každý den kolovali. Dopoldne jsme měli jinou dílnu než odpoledne. Ve středu nás čekal výlet do Českého Krumlova, kde jsme si toho spoustu prohlédli - různé galerie, historické centum, nádvoří...kolem druhé hodiny jsme měli rozchod a tak jsme s holkama zavítaly do místní čajovny - báječně jsme si to užily. Po příjezdu do Dobré Vody jsme si mohli ještě vyrobit ruční papír. Někteří jedinci trávili i večery v dílnách, třeba až do tří do rána. Byl to fajn oddechový týden. S jednotlivými technikami Vás během následujících dnů a týdnů seznámím, těšte se:o) Fotografie nalezne na pévéčé rajčeti:o)

Míša řezy trochu jinak

Jelikož se v naší lednici ocitl celý koš jahod, mamka mi nakázala něco upéct. Včera jsem se na to tedy vrhla, jsou to vlastně Míša řezy, jen bez čokoládové polevy. Suroviny potřebujete následující: na piškot - 4 vejce, 4 lžíce horké vody, 1 prdopec, 150 g hladké mouky, 100g cukru, kakao a mléko dle potřeby, náplň - 500 g tvarohu, 125 g Hery, 2 ks vanilkového cukru a cukr a taky samozřejmě jahody a pytlíček želatiny.

Všechny suroviny, které přijdou do piškotu, smícháme, vznikne nám tak hladké lité těsto (nezapomeneme, že vejce musí přijít zvlášť - bílek tedy vyšleháme do pěny a přidáme nakonec). Na vymazaný a vysypaný plech nalijeme těsto a dáme péct do trouby. Hotový piškot necháme vychladnout a rozetřeme náplň vytvořenou z tvarohu, cukru a hery - musíme pořádně vyšlehat. Pak poklademe jahodami a podle návodu na pytlíčku uděláme želatinu, kterou nalijeme už na hotový koláč - jen dejte pozor aby se Vám nerozlila pod pečící papír, mě se to stalo, takže navrchu toho moc nezůstalo. No a strčíme do lednice vychladit - je vynikající:o)

Svazek kvítí z pěnové gumy

Myslela jsem, že se s Vámi podělím o příspěvek z konference, která se odehrála v Sedmihorkách, ale Kačíí to vše hezky shrnula, takže nebude potřeba. Místo toho zde přikládám opět mé tvoření:-) vyráběla jsem kytičky z pěnové gumy, které mohou nejen posloužit jako zápich do květináče, ale taky jako svazek kytek do vázičky - aspoň nikdy nezvadnou, stačí je občas otřít od prachu:o)

Teď k samotnému postupu, potřebujete pěnovou gumu, šablonky kytek, špejle, nůžky a lepicí pistoli. Na pěnovou gumu si dle libosti přemalujete šalbonku, můžou být různé - tulipán, sedmikráska, ale i vymyšlené:-). Pečlivě vše vytříhnete, včetně lístků a nalepíte na špejli. No a skvělá ozdůbka je na světě!

Za rozhlednou na Smrku

Včerejší výlet, tedy 14.6., jsme absolvovali pěšmo. Přes malé přestupování v Raspenavě a Frýdlantě jsme konečně z vlakoautobusu vystoupili v Novém Městě pod Smrkem (byla totiž výluka). Přes náměstí jsme si to štrádovali za místní Kyselkou, která je nedaleko odsud. Do hrnku jsme si nechali natéct trochu té minerální vody, musím říct, že mě tyhle "železivky" nechutnají a vydali jsme se dále na náš hlavní dnešní cíl, Smrk. Cesta byla celkem fajnová, žádný velký kopec, sem tam nějaká ta deštivá kapka a žádný velký nával směrem nahoru. Kolem půl jedné jsme byli na místě. Vylezli jsme tedy na rozhlednu a kochali se okolím, bylo vidět, ale ne tak daleko - kupodivu ani moc nefoukalo. V boudě, která je hned po slezení dolů, jsme posvačili, ohřáli se teplým čaj a vyrazili na Paličník. Bylo nám trochu zima, ale vše jsme pak pořádně rozhýbali a zahřáli. Na Paličníku jsme něco nafotili a konečně jsme měli namířeno zpátky na vlak do Bílého Potoka. Konec výletu jsme zakončili v místní restauraci Bártlovka, kde si Kuba dal koprovku s knedlíkem a já cikánské žebírko - moc nám oběma chutnalo. Teď už nezbývalo nic jiného, než se přemístit na vlak. Naši fotodokumentaci si můžete prohlédnout tady a tady:o)

Ratatouille

Naše večery u Kuby se stále více stávají filmovějšími, ale proč ne, když je stále na co koukat. Tentokrát jsme vybrali snímek Ratatouille. Jak už sám název, ale i plakát napovídá, jedná se o snímek z kuchařského prostředí, ve kterém se objeví nejen kuchaři samotní, ale i jejich malí pomocníčci, tedy krysy. Zní Vám to divně? Pak se tedy přesvědčte na vlastní oči.

Jinak Ratatouille je francouzské zeleniové jídlo (z cibule, rajčat, paprik, cukety,lilku, česneku...) hlavně pro ty, kteří si hlídají svou štíhlou linii:o) o recept se s vámi určitě někdy podělím.

Hlavním hrdinou filmu je krysák Remy, který odvážně sní o tom, že se stane vyhlášeným kuchařem v pařížské pětihvězdičkové restauraci. Společně se zkrachovalým vynašečem kuchyňských odpadků Linguinim se vydají za svým cílem stát se nejvyhlášenějším kuchařem v Paříži.

Balení dárků

Slíbila jsem, že napíšu něco o mém balení dárečků. Všechny, které jsem doposud zabalila, jsem bohužel nenafotila, tak tu mám pouze dva příklady.

Pilná včelka je zabalena do průhledné folie, kterou normálně zakoupíte v papírnictví, je převázaná přírodním lýkem a sedí na kusu tvrdého papíru s trochou sisalu - to je textilní vlákno, které se používá především na aranžování. Na konce lýka jsem přilepila několik srdíček, které jsem vyrobila výsekovým strojkem ve tvaru srdce - komu by se to taky chtělo stříhat, že? Poté jsem srdíčka nalepila pistolí k fólii spolu s lýkem.

Další dárek, který mě čekal nedávno zabalit, byl Kubovi k výročí. Doma jsem nenašla žádný balicí papír, ale pouze takový ten přírodní, který byl trochu zmačkaný. Tak jsem z barevného papíru vystříhla větší srdíčka, která jsem nalepila na zmačkaná místa. Z kousků černého drátku jsem vyrobila "pružinky" - stačí vám na to kus drátku a obyčejná tužka, kterou drátkem obmotáte a pružinku pak trochu natáhnete! Z výsekového strojku jsem udělala spousty barevných srdíček. Teď už stačilo jen všechno trochu sladit přilepit a bylo hotovo:-)

Prostírání

Tady přikládám návod na slíbené prostírání. Potřebujete šablonku včelky, bavlněné ubrousky, barvy na textil, transfer tužku. Šablonku překreslíte transfer tužkou na pauzovací papír, nakreslenou stranou přiložíte na bavlněný ubrousek a zažehlíte, a tak to uděláte i na zbývající prostírání (záleží jen na Vás, kolik jich uděláte). Včelku dle libosti vybarvíte, necháte zaschnout a obtáhnete konturou. Vše se musí dát pečlivě uschnout a pak přežehlit z rubové strany zhruba na 3 minuty! Přikládám sem i šablonku, kterou jsem našla na internetu, takže si ji klíďo stáhněte, přeji hezké tvoření!

Spláchnutej

Pokud jste nezanevřeli animovanými americkými filmy, tak tenhle stojí opravdu za to. Snímek se jmenuje Spláchnutej, tedy abych byla přesná, v pravém emerickém znění Flushed Away. Pokud se vám nehnusí banda zpívajících slimáků (ti jsou tam opravdu úžasní, ach ten jejich zpěv!), veselých krys, nebo obtloustlých žabáků s pěknými názvy jako krutovládce von Ropušák a jemu podobných doporučuji tento pohodový a vtipný snímek shlédnout!

Roddy je trochu snobský myšák z lepší společnosti, který se nešťastnou náhodou ocitne v odpadním potrubí, které vede do drsného světa, v němž nepřežije každý, a obzvlášť ne taková bábovka. Roddy naštěstí potkává myší Amazonku Ritu, která mu pomůže postavit se znovu na nohy a nakonec i stát se hrdinou.

Chameleon

Trochu jsem si od těch zkoušek odlehčila a skočila po chameleonovi, kterého jsem nakreslila na žluté tričko. Na stránkách clipart.com jsem si našla toho, který se mi nejvíce líbil a vytiskla si ho, bylo jich tam vážně dost! Transfer tužkou jsem ho překreslila na pauzovací papír, který jsem pak otočila pomalovanou stranou na triko a tři minuty jsem ho přežehlila. Obrázek se hezky obtiskne a vy jej můžete barvami na textil pěkně vymalovat. Já vždy nejprve vymaluji a pak až teprve obkresluji konturou. Svůj výtvor necháte pořádně zaschnout pak triko převrátíte naruby a dostatečně zažehlíte, je to cca 3 minuty. S chameleonem se teď může chlubit Kuba :o)

"Skvrnitý koláč"

Nelekejte se názvu, je to ten slíbený koláč "Dalmatin". Potřebujete na něj 2 hrnky polohrubé mouky, 1 hrnek cukru, 1 hrnek mléka, 1/2 hrnku oleje, 2 celá vejce, kakao, 1 prdopec - všechny tyto suroviny smíchejte a utvořte tak hladké tekuté těsto, které nalijete na předem vymazaný a vysypaný pekáč, samozřejmě zle použít i pečicí papír. Ještě si připravíme druhou půlku koláče. Na náplň potřebujete 2 tvarohy, 2 lžíce vanilkového pudinku, 1 balíček vanilkového cukru, 1 žloutek (z bílku vyšleháte sníh), cukr a mléko dle potřeby. Teď stačí jen po lžících dávat na připravené těsto - měl by vám z toho vzniknout takový dalmatin. Upečeme v troubě cca na 180 stupních.

U mě dobrý, co u Vás?

V sobotu jsme po dlouhé době zavítali do kina Lípa tady v Liberci. Promítal se snímek U mě dobrý. Pokud si chcete užít trochu té české legrace, podobně jako v Pelíškách, tak tento film vřele doporučuji.

U mě dobrý se ohlíží do devadesátých let, do doby našich prvních krůčků na novém, neprobádaném území rašícího kapitalismu v Čechách. Šest přátel, zahrádkářů a rybářů, se schází v malebné přístavní hospodě U Buddyho na Libeňském ostrově. Jejich poklid, který tráví u desetníčkového mariáše, skončí ve chvíli, kdy se jeden z nich stane obětí falešných hráčů z Vysočanské tržnice. A tak jako ve starých westernech, berou i naši přátelé zákon do vlastních rukou. Na horkém území tržnice, které se hemží lehkými děvami, pašeráky, zloději, podvodníky i úplatnými policajty se pokusí získat zpět třicet šest a půl tisíce v použitých bankovkách. Podaří se jim to díky jejich kamarádství, odvaze, mazanosti, notné dávce štěstí a především díky protřelosti hráčského esa, hochštaplera a ekvilibristy Mistra Classe.

Horko u průrvy

Vzpomínáte? Já moc dobře, Ploučnici jsme jeli kdysi na raftech. Nasedali jsme hned za průrvou abychom ji vesele projeli, ale moje posádka to tehdy nezvládla, jako jediní jsme se "udělali", no bylo to fajn:-)

Včera byl vcelku horký den, ale my se přesto vydali na menší výlet do Hamru na Jezeře. Autobusem jsme sem dorazili kolem deváté hodiny. Vydali jsme se k těm liazáckým chatkám, které jsou hned u silnice a také na křižovatce, kde se odbočuje k Sochorovi. Byla tu totiž mamka s bratrem a partou na víkendovém pobytu spolu s koly. Většina právě snídala nebo jen tak lelkovala po okolí. S Kubou jsme měli chuť na buřtíka, tak jsme je hodily nad oheň. Čas se krátil a my se rozhodli, že vyrazíme na průrvu Ploučnice. Cestou jsme se zastavili ještě pro zmrzlinu ve Stráži, mají tu výběr snad ze 40 druhů! K průrvě to moc příjemná cesta nebyla, obzvláště, když venku skoro 30 stupňů a ještě ke všemu po asfaltu. Ale nakonec jsme tam dorazili. V sandalích jsme vyrazili průrvou až k jejímu konci, ale koupat jsme se nechtěli a tak jsme se museli vrátit zpátky. Posvačili jsme, trochu si odpočinuli, koupili si langoše a vyrazili jsme vstříc slunečním paprskům do Pertoltic na vlak. Vlak ale bohužel nejel, měl výluku, takže jsme čekali u místní samoobsluhy na náhradní spoj, který měl ještě 20 minut zpoždění. V Brništi jsme přesedli na normální vlak a svištěli jsme si to zadarmo do Liberce, no průvodčí na nás nějak zapomněl:o)