Štědrý den

Rok se s rokem sešel a nadešel už dlouho očekávaný den, ten Štědrý. Příprav bylo tak akorát. Nejdříve jsme ráno jeli na mši na Hrubou Skálu, jako každý rok. Pak už mě čekali nejrůznější domácí věci...udělat šťouchané brambory k zelňačce, připravit štědrovečerní tabuli, ozdobit vánoční stromeček (letos jsem ho zdobila úplně poprvé), nachystat cukroví na mísy, postavit Betlém, trochu navést atmosféru svíčkami po bytě, vyluxovat...během dne jsem zvládla vše zdokumentovat, takže si v té vánoční pohodě můžete prohlédnout pár obrázků a zavzpomínat na ten Váš včerejší Štědrý den.

Změna je život

...bylo třeba trochu uklidit v mém blogu před Vánoci a tak už tu není úzká nudle, nezelená se to tu jako žába. Prostě je jinačí, možná prázdnější možná čistější a tak se se změnou image zase na pár měsíců smiřte:o)

PS: Za změny vděčím i Kubíkovi, díky :-*

Obrázek propůjčen z http://www.domato.cz/

Kdo kde sedí?

Máte doma kamínky od moře, akrylové barvy či temperky a lak na nehty? Pak si můžete vyrobit na štědrovečerní stůl tyto jednoduché kamínkové jmenovky. Stačí kamínky očistit od nečistot, pak přebarvíte barvou, necháte zaschnout. Špejlí, čí tenoučkým štětečkem na kamínek napíšete jméno a opět necháte zaschnout. Poté už jen přelakujete lakem, necháme zaschnout a vyzdobíme kamínky stůl.

November Reise nach Dresden

Vůně svařeného vína, půlmetrový brátvurst v housce, všude plno lidí, vánoční nálada vládne městem, stánky na každém rohu, Zwinger, Drážďanská štola, krásné počasí, přeplněná obchodní centra, pouhé 2 hodiny jízdy vlakem, cesta tam a zpět za 80 Kč...ano takové byly letos Drážďany na první adventní víkend! Nestačí Vám tyto fotky? Pak by Vás mohly zajímat zde a zde. Příjemný víkend:o)

Torta alla gianduja

.. aneb i Ital zavítal k nám do kuchyně. A když jsem si vzpomněla, kolik má ještě Michal doma nutelly (dostal 1kg k svátku), neváhala jsem a pustila jsem se do dortu od Itala. Byl vynikají, to spojení nutelly a čokolády nemělo chybu. Taky byl hned pryč. Takže se na něj opět těším, třeba přes vánoční svátky zase "zavítám" pro recept k Italovi. Byl to gurmánský zážitek, určitě ten recept vyzkoušejte!:o)


A zde slíbený recept, je převzatý ze stránek www.sitalemvkuchyni.cz.

Těsto

• 110g hladké mouky
• 50g cukru krupice
• 45g másla
• 1/5 kypřícího prášku
• 10g kakaa
• 2 žloutky
• kapka oleje extra virgin
• špetka soli

Krém

• 150g nutelly
• 50g hořké čokolády na vaření
• 100ml smetany
• 100ml mléka
• 1 vejce

Postup
Z uvedených ingrediencí vypracujeme těsto, které necháme půl hodiny odležet ve folii v lednici. Formu vymažeme máslem a vyložíme asi 2/3 těsta, vyrobíme tak dno dortu. Zbytkem těsta vyložíme formu ze stran. Ve vodní lázni rozpustíme nutellu, čokoládu, mléko a smetanu. Po vychladnutí vmícháme jedno celé vejce a nalijeme do formy, pečeme v předehřáté troubě na 
175 stupňů asi 20min.

Nejen vánoční svícny

Co takhle si vyrobit jednoduché svícny o sobotním večeru? Na okna, stůl, poličku...či někam do příjemného zákoutí vašeho bytu. Výroba je opravdu jednoduchá a zvládne ji i ten nejmenší:o)

Potřebujeme

Papírové pytlíky (takové, aby se do nich vešly vaše sklenice), zavařovací sklenice, stuhu, nůžky a čajovou svíčku.

Postup

Sklenice vymyjeme od nečistot, poté je vložíme do papírového sáčku, přidáme svíčku. Stuhu dáme kolem sklenice a zavážeme mašličkou. Špejlí pak zapálíme svíčky a můžeme se kochat :o) Samozřejmě lze dozdobit dle své fantazie, já zvolila jen tu jednodušší variantu.

Krásný adventní víkend a díky za inspiraci.

Soutěž o jahody

Vážení a milí, všechno se má jednou zkusit poprvé....takže tu máme první soutěž od Sáši... Otázka bude opravdu jednoduchá a vůbec néé zapeklitá :o)

Pro tentokrát můžete vyhrát fotografii ve formátu A4 (20x27) i s poštovným zdarma. Soutěžíme o tyto červené, sladké jahody. Spolu s vítězem budou vyhlášeny i další dvě ceny.

1. místo - fotografie ve formátu A4 (20x27) i s poštovným zdarma (Nejradši jsme spolu...v misce pohromadě)
2. místo - sleva 30% na jakékoliv zboží u mě v obchůdku (nepočítá se do toho poštovné)
3. místo - poštovné zdarma u objednávky nad 200 Kč

A teď už konečně přejděme k samotné otázce, která zní:

Kolikrát se zobrazí (bude zobrazena v mém zboží), dnes do 21:00 hodiny, tato fotografie s jahůdkami?

Své tipy pište do komentářů do tohoto blogu na Fler.cz, do 21: 21 hodin dnešního dne, tj. 7. 12. 2009. Vítěze vyhlásím co nejdříve po tomto čase (nejpozději do 22:22 hodin) velkým slosováním:o)

Čokopučino kolečka

Vánoce se pomalu blíží a Sáša peče, peče a peče...naposledy včera tato vynikající čokopučino kolečka. Je to dost náročné na přípravu a je s tím piplačka, ale výsledek stojí za to!

Základní čokoládové těsto

• 1 a 1/4 hrnku hladké mouky
• 1/2 kostky a 1 lžíce změklého másla
• 1/3 hrnku krystalového cukru
• 1/3 hrnku mletých ořechů
• 1 a 1/2 tabulky hořké čokolády
• 3 lžíce kakaa
• 1 vanilinový cukr
• nastrouhaná kůra z 1/3 pomeranče

Mleté ořechy promícháme se lžící změklého másla, nastrouhanou (předem důkladně omytou) kůrou z pomeranče, hladkou moukou a vanilinovým cukrem. V druhé míse vyšleháme 1/2 kostky změklého másla s cukrem a šleháme, dokud se cukr zcela nerozpustí. Do másla zapracujeme ořechovou hmotu, 3 lžíce studené vody, kakao a na jemno nastrouhanou čokoládu. Ze směsi vypracuje hladké těsto, zabalíme je do fólie a necháme v lednici hodinu rozležet.

Náplň koleček

• 1 a 1/3 kostky změklého másla
• 2 hrnek moučkového cukru
• 2 Kofily
• 5 lžic kakaa
• 6 lžic smetany ke šlehání (33%)
• 2 lžičky rozpustné kávy

Sněhová hmota

• 1 hrnek moučkového cukru
• 4 bílky
• špetka soli

Postup

Čokoládové těsto rozválíme na plát silný asi 3 mm a vykrájíme kolečka. Pečeme na 165 °C 8-10 minut. Hotová kolečka necháme vychladnout. Smetanu v hrnku ohřejeme v mikrovlnné troubě, vmícháme do ní instantní kávu a na kousky nakrájenou Kofilu. Hrnek zakryjeme fólií a prohřejeme na stupeň rozmrazování v mikrovlnné troubě. Směs vždy po 15 vteřinách promícháme a opakujeme, dokud se vše nespojí. V míse utřeme máslo s cukrem do pěny a postupně do ní vešleháme rozpuštěnou čokoládu a kakao. Z bílků se špetkou soli ušleháme tuhý sníh a za stálého šlehání přidáme cukr. Sníh naplníme do cukrářského sáčku a na plech vyložený papírem na pečení nastříkáme kroužky o stejném průměru, jako jsou kolečka z těsta, a malé pusinky. Sníh sušíme v troubě na 120 °C asi hodinu. Jakmile jde sníh sloupnout z papíru, vyjmeme plech z trouby a necháme vychladnout. Kolečka potřeme krémem, navrch přilepíme sněhový kroužek a na střed drobnou pusinku.

Sušenky po americku

Potřebujeme:

• 500 g polohrubé mouky
• půl balíčku kypřícího prášku
• sůl
• 250 g Hery
• 150 g cukru krupice
• 150 g hnědého cukru
• 350 g hořké čokolády
• 1 lžička vanilkového aroma
• 30 g vlašských ořechů, nebo lískáčů
  
• 2 vejce

Postup:

Veškeré ingredience smícháme a uhněteme ve vláčné těsto. Vytvarujeme do kuliček, které dáme na pečící papír - po první várce jsem zjistila, že se tak pěkně nerozplácnou a tak jsem pak dělala rovnou placky. Na povrch nasypeme (spíš natlačíme na placky) zbývající čokoládu a ořechy, kterých jsme si nechaly pár stranou a pečeme v předehřáté troubě asi 20 minut při 200 °C. Na nápad upéct tyto jednoduché sušenky jsem přišla náhodou, když jsem doma objevila stylovou dózu:o)

1. adventní neděle

Všichni tu píší, mluví o prvním adventním víkendu. Já jsem ho prožila tak trochu pracovně, ne v práci, ale prací doma...luxování, vaření, pečení, tvoření věnce, výzdoba, utírání prachu a docela mě to i bavilo.

Stihla jsem toho spoustu, takže jsem z toho měla dobrý pocit a večer jsem se odměnila rozsvícením stromku před Libereckou radnicí. Nahlédněte i ke mě a nechte se ovanout čerstvou vánoční atmosférou.

Příjemný večer všem!

Toustový chléb z pekáče

Nenechám Vás ani vydechnout a hned Vám naservíruji zapečený toustový chléb. Příprava a pečení je obzvláště jednoduché. Recept jsem převzala z magazínu Albert v kuchyni.

Potřebujete:

• toustový chléb
• rajčata
• salám (vysočina, šunka,...)
• listový špenát (mražený)
  
• 2 vejce
• sýr eidam
• sůl, pepř
  

Plátky tousťáku si rozdělíte na čtvrtiny. Nakrájíte si rajčata, popřípadě salám a špenát. Teď stačí jen rovnat do zapékací mísy střídavě chléb, rajče, salám, špenát, chléb atd (viz foto). Vajíčka si vyšleháme, opeříme, osolíme a přidáme nastrouhaný sýr a mísu rovnoměrně vejci zalijeme. Šoupneme do trouby a necháme zapékat tak 20 - 30 min. Je to vlastně taková "slaná zemlbába".

Přijela múza...

Ano, včera se u mě stavila a šeptala mi do ouška: " Sášo, ty to nějak flákáš s tím tvořením,.. ale to focení tě baví asi víc, že?" tak mě to nakoplo, a hele, nové náušnice jsou na světě:o) Kromě jedněch, jsou všechny dělané z pěnové gumy, použity jsou postříbřené komponenty. Tak a teď už pomalu přípravy na Vánoce. A co příště? Třeba recept...

Happening - lidský řetěz

V sobotu 14.11.2009 jsem se účastnila happeningové taškařice v Liberci. O této akci jsem se dozvěděla kde jinde než na Facebooku. Jednalo se o lidský řetěz, který tvořilo cca 600 studentů z Liberce či blízkého okolí. Svýma rukama jsme objali ulici Pražskou, Revoluční, Moskevskou a Náměstí Dr. Edvarda Beneše. Akce trvala zhruba hodinu. Každý jsme po příchodu obdrželi číslo na ruku...a po půl hodině to mohlo začít...běhali jsme sem a tam, řetěz se občas přetrhl, o zábavu nebylo nouze:o). Kuba vše řádně zdokumetoval a já občas taky něco cvakla. Tak příště u lidského autobusu?

Mlha, slunce, mráz...

Poslední prodloužený říjnový víkend jsme tradičně strávili v Jizerkách na Tetřevích boudách. Vyrazili jsme z Liberce ve středu dopoledne, cestu jsme si vybrali z Hejnic kolem Štolpišského vodopádu. Byla mlha, občas sníh a pár kapek jsme také potkali...Na chatě jsme roztopili kamna, abychom se mohli ohřát a uvařit si něco teplé do bříška.

Přehoupla se noc a my se ráno celkem brzy vzbudili, venku bylo, tak, no jak to říci...prostě a jednoduše typické Jizerskohorské počasí - mlha, vlezlo a déšť. Chvíli jsme váhali ale nakonec jsme se připravili do nepromokavých oblečků a vyrazili vstříc Jizerkám. Cesta směřovala přes Sedlo Holubníku, Kristiánov se zastávkou na Nové Louce, kde jsme se ohřáli óbr čajem, teplým koláčem a hlavním jídlem dále zase na Hřebínek, Krásnou Máří a zpět do chaloupky. Pozdě odpoledne dorazil Filip s Niky a my si tak mohli zahrát Tibet, procestovat svět za 80 dní, postřílet kachny atd.V pátek jsme vyrazili na delší výlet kolem Smědavské hory, Jizery, Knajpy, Čihadel...počasí bylo mlhavé, zimní, sluneční, od všeho něco. Jen naštěstí nesněžilo. Odpoledne jsme se vrátili zpět, uvařili jsme večeři, upekli jsme vynikající perník a zahráli carcassonne i s Káťou a Tomášem, kteří dnes dorazili. Večer to byl dlouhý, protože jsme slavili troje narozeniny, ale nic jsme nepřeháněli, ono totiž to sklo sem tahat není nic moc, protože si to musíte jak přinést tak odnést na zádech:o)

Sobota vypadala na počasí příznivěji...jen mě nepotěšili ostatní spoluspící, dnes odjížděli...takže jsem tu zůstali s Kubou sami. Ale nevadí, myslím, že jsme si to dnes pořádně užili. Na Ptačích Kupách bylo teplíčko, sluníčko a vše kolem nás bylo pod oparem, jen na Libercem vykukovala špička Ještědu, prostě super! Přehoupli jsme se také přes Holubník, Černou Horu, Sněžné věžičky...zdolali jsme vlastně 4 Jizerské tisícovky...potkali jsme spousty lidí a večer jsme skončili u flašky rumíku:o)

Víkend se náramně povedl, bylo co fotit, provětrali jsme hlavy, nohy,...tak zase příště. Fotky najdete tentokrát u mě, Kuby a u Filipa.

Pomeranč ve stanu

....a tak jsem si konečně hrála s fotostanem...pokoušela jsem se různě nastavovat světla, pozadí, atd...ale výsledek ještě stále není stoprocentní - chce to cit, um a dobré světlo:o) Příště třeba mufíny. A teď se nechte trochu osvěžit, ať jste freš!

Miniateliérek

Narozeniny sice ještě nemám, ale od Kubíka jsem dostala takový přenosný miniateliérek, ve kterém můžu experimentovat jedna radost. Jedná se o světelný stan, velikosti 80x80 se 2 světly. Výsledné fotografie mají krásně rozptýlené stíny, nejsou ostré tmavé, atd...Návod na focení si můžete přečíst zde. Zatím jen zkouším, experimentuji a seznamuji se:o)

Podzimní tváře Jizerek

Podzim v obrazech...

Svatováclavský Zdoňov

Prodloužený víkend jsme již tradičně strávili, už po druhé, ve Zdoňově, kousek od Adršpachu. Poznávali jsme okolní krajinu, místní kuchyni, pivo, přírodu, skály...zahráli jsme si spoustu společenských her jako například Kamionem po Evropě, Ligretto, Petanque a poslední den se nám poštěstilo vypustit draky do oblak, foukal konečně pořádný vítr. Počasí nám bylo přáno, takže jsme se užívali dosyta. Fotky z našeho víkendu jsou u mě a u Kuby. Podzimu zdar!

Císařský kámen

Předposlední víkend v září se ve Vratislavicích nad Nisou konala akce, ve které obec otevírala svojí rozhlednu na Císařském kameni. Pro děti byla připravena trasa od obecního úřad až na vrchol rozhledny. Čekala je spousta disciplín jako například nízká lana, trakař, navlékání tkaniček, poznávání stromů,...Nezapomnělo se ani na návštěvníky s kolem, pro ně byla připravena cyklistická trasa spolu s pár disciplínami na zručnost. Konečná byla u rozhledny na Císařském kameni, kde se sešlo spousty lidí. Mohli jste si opéct buřta, koupit balónek, cukrovou vatu, pivo a v neposlední řadě také vystát frontu na rozhlednu. Rozhled byl parádní, jen škoda trochu oparu nad Libercem. Veškeré fotky z akce najdete na rajčeti a u Kuby.

Mali Lošinj - repete

Začátkem září jsem vyrazila, tentokrát s naší školou, na letní kurz do Chorvatska, opět na to samé místo jako vloni s gymplem. Letos to bylo trochu jiné, program jsme měli na celý týden připravený, zorganizovaný,... Stihli jsme softbal, hry v přírodě, volejbal, ringo, kubb, plavání, výlet lodí, grilovačku, západ slunce, pilates, výlet na kolech a každodenní rozcvičku. O naše blaho se na celém kurzu staral učitelský sbor. Stále bylo co dělat, počasí nám celý týden přálo, ani kapka deště nespadla. A jak to vlastně na kurzu vypadalo, jaká byla atmosféra, nálada, atd...? Zkuste mrknout na fotky, třeba se rádi ohřejete:o) A příště třeba o rozhledně:)

České Švýcarsko

Již z poslední akce, které jsem se účastnila v Domě Českého Švýcarska, jsem se od Štěpánky dozvěděla, že se chystá na léto fotoworkshop pro studenty s lektorem P. J. Juračkou a hostem Václavem Sojkou...
byla jsem v sedmém nebi, že to bude za menší peníz a ještě v tak krásné přírodě a s lidmi, které baví to samé... A tak jsme s Kubou jeli. Ubytování jsme měli na Mezní Louce v chatkách. Sešlo se nás celých osm, myslím, že to byl ideální počet.
Za celý workshop jsme navštívili spoustu zajímavých míst jako Křížový vrch, Kamenici, Soutěsku, Zlatý vrch, Zámecký vrch, Labskou stráň, Belveder, Mariinu vyhlídku a spousta dalších míst, moc jsme toho nenaspali (každý den jsme vstávali kolem půl páté a chodili jsme spát po půlnoci), dost jsme toho nafotili, taky upravili a především se snad i trochu zdokonalili, poznali jsme skvělé lidi, vyměnili jsme si zkušenosti, pokecali jsme a vlastně, bylo to skvělých 5 dní se super lidmi. Díky za to. A někdy zase na viděnou! Fotoreportáže najdete u mě, u Kuby.

Na skok v Ráji

Dovolila jsem si menší skok do Českého ráje za mamkou a Ivanem do Libošovic...je tam klídek, pohoda, kousek les, louka, hrad, zvěř, houby, luční kvítí...

Večer jsme grilovali klobásky...

...na řadu přišla i doutníková pauza.

Ráno jsme posnídali...

...a pak jsme s mamkou vyrazily trhat luční kvítí.
A to je konec přátelé, zase někdy příště!

Borůvkyáda

Čas borůvek dávno nastal...vydala jsem se tedy na lov do Bedřichova k Černé Nise a myslím, že jsem celkem dostatek ulovila, zbylo jak na koláč, tak na pohárky a ještě na misku samotných borůvek. Recept jsem ulovila kdesi v časopise, kde byla reklama na Heru.

Těsto:10g droždí, 100 ml mléka, 40g krupicového cukru, 150 g polohrubé mouky, 40g Hery, 2 žloutky

Náplň: 250g tvarohu, 0,5 litru mléka, 1 balíček vanilkového pudinku, cukr, sezónní ovoce (borůvky, maliny, ostružiny, meruňky)

Nejprve si zpracujeme kvásek z droždí, cukru a mléka - na teplém místě necháme vykynout. V míse promícháme mouku a cukr do směsi přidáme žloutky, vykynutý kvásek a vlažné mléko, vše promícháme a přidáme rozpuštěnou Heru. Zpracujeme v hladké těsto, které necháme vykynout. Koláčovou formu vymažeme Herou a vyložíme do ní vykynuté těsto. Dle návodu si připravíme pudink, který necháme posléze vychladnout, potom do něj zašleháme tvaroh, rozprostřeme po korpusu a navrstvíme borůvky. Na závěr posypeme cukrem. A je hotovo:-)

Z Nového Světa

A tak jsem jela letos na tábor...Kletráci mi jistě budou vyčítat, že né s nimi, ale co já budu stále jezdit na to stejné místo, se stejnými lidmi...:-) prostě jsem si letos dovolila jet s jinou partou, partou Plasťáků a bylo veselo! Stihlo se toho doopravdy dost. Táborovka začala podle představ připlutím Guvernéra, který všechny zatáhl do tajů stavění města, něco jako Osadníci, řekla bych:) Navštívili jsme místní skály na slaňování, Hradčanský rybník na koupání, Ploučnici na mytí, ZOO se zvířaty, koruny stromů, vedlejší tee-pee, noční krajinu,... Dosyta jsme se nabažili okolních lesů, luk a hájů ve kterých se konalo kdejaké blbnutí či hraní, třeba na námořníky, kovboje, pošťáky, šerify, hasiče, horníky, vědce...není tedy třeba dalších slov a psaní, fotky mluví za vše! A pokud jste minulou středu 19.8. v příloze MF DNES- Léto, objevili fotku óbr balónu, věřte, že byla z našeho tábora:-)

Teď už stačí si projít tu kopu fotek, které najdete zde.

Jahody opět v akci

Jahodový koláč s pudinkovým krémem

potřebujeme: 300g hladké mouky, 150g másla, 50g moučkového cukru, 2 žloutky, 400g jahod, 250g měkkého tvarohu, 1/4l mléka, 1/2 pudinkového vanilkového prášku, 4 vrchovaté lžíce moučkového cukru.

Postup: Máslo utřeme se žloutky, postupně přidáváme cukr a nakonec mouku. Těstem vyložíme dortovou formu o průměru 26cm. Zvýšíme okraj minimálně do 3 cm. Pečeme ve vyhřáté troubě cca 20 minut dozlatova. Po upečení vyndáme korpus z formy a necháme jej vychladnout.

Náplň: Jahody očistíme opláchneme a dáme okapat. Z mléka, pudinku a 1 vrchovaté lžíce cukru uvaříme pudink a necháme jej za občasného zamíchání vychladnout. Poté jej přidáme spolu se zbylým cukrem k tvarohu a dobře promícháme. Vychladlý korpus naplníme náplní a nazdobíme na povrchu půlenými čerstvými jahodami. Necháme v ledničce alespoň hodinku odpočinout.

Bulharsko, Bulgaria, Болгария, Bulgarien

Rok se s rokem sešel a my s Kubou vyrazili na východ. Vybrali jsme trochu civilizovanější zemi, než loni. Bulharsko. Poštěstilo se nám letět letadlem do Sofie za velmi příznivou cenu a tak jsme neváhali. Odtamtud jsme se vezli už autobusem až do Sandanski, zde na nás kývl skoro černý taxikář jestli nechceme do Melniku, tak jsme jeli. Sice cesta vyšla na 20 leva, ale hned první den jsme byli na výchozím bodu, kde jsme chtěli započít naší 14 denní túru.

První noc spíme na odpočívadle na lavičkách kousek za Melnikem, směrem na Rožeňský klášter. Přemýšlím, jak to co nejlépe shrnout, aby textu nebylo zbytečně moc a čtení nebylo nudné (možná bude:), takže tedy jen ve zkratce.

2. den - cesta na Rožeňský klášter se po značené trase nedá jít, vede korytem řeky a kdesi se ztrácí, volíme lepší variantu, silnici. Stopování se daří a tak se vezeme:) Do kláštera nemůžeme, máme kraťasy:/ Nocujeme cca 8 Km před chatou Pirin.

3.den - po zelené až na chatu Pirin, kde obědváme. Dále nás čeká pěkná štreka k Tevno jezeru. Cesta kamenitá, místy sníh, ale v sedýlku odměna v podobě super výhledu. Dnes nocujeme v chyži. Noc je pekelná, skoro nespím, Bulhaři totiž hrají a hrají a hrají...:-(

4. den - vstáváme brzy, abychom si užili dopoledne sluníčka. Dnes nás čeká cesta na chatu Vichren. Celý den praží slunce a my nemáme opalovací krém, ojojojoj...(záchrana v podobě české výpravy, který jde proti nám - díky:) Pěkně jsme to dnes schytali se sluníčkem, jsme úplně totálně spálený. V tábořišti pod chatou Vichren rozděláváme stan a v místní hospůdce ochutnáváme klobásu, brambory se sýrem a Zagorku.

5. den - budík zvoní v 5 hodin...ale jelikož jsme spálení, radši si dáváme den volno, abychom zregenerovaly naše spálené šunky. Takže dnes koupačka, praní, mega šopák, dvojité brambory, Zagorka, křížovka, časopisy.

6. den - opět budík na pátou ranní, ale tentokrát vstáváme. Kolem 6:15 vyrážíme směr vrchol Vichren. Převýšení cca 1 Km. Ještě, že mám Kubu, který mi pomáhá s báglem:) V 10:00 je vrchol zdolán a my si děláme první a poslední společnou fotku:-) Dnes je to vcelku náročný den, procházíme přes Končeto, kde je to opravdu vzdušné a pak pomalu scházíme dolů k chatě Javorov, kde dnes spíme.7. den - Čeká nás sestup dolů na chatu Predel. Cestou v klečích chytáme 4 hodinový liják. Potkáváme Čechy, kteří s námi mluví anglicky:) Dnes se i teplý čajík k obědu hodí. Noc trávíme v kempu, kde po nás nikdo nic nechce.

8. den - Taková malá noční hudba to byla...stopujeme do Banska. Čeká nás dnes nákup, juchůůů, samý dobroty:) Dnes taky rozhodujeme, že pojedeme na zbytek dní k moři. Čeká nás tedy jízda úzkokolejkou do Septemvri, zde hned přesedáme do Plovdivu, vlak do Burgasu nám jede až v 1:20 a tak zevlíme na nádraží.

9. den - 14. den - Poznáváme bulharské pobřeží, cca 60 Km od Burgasu. Sozopol, Černomorec, Pomorie, Primorsko. Spousta Čechů, mušlí, jídla (hlavně ty jejich zákusky), vedro, pohoda, veget, kemp na 2 dny za 50 leva!, moře, pláž, problémy s check inem, přesun do Sofie, sendvič a Praha.

Myslím, že až na jeden deštík se letošní dovolená povedla a za rok na sever, huráá! Foto je u mě a u Kuby.

"Okna do ztracených světů"

Pokud jste z Prahy či blízkého okolí a nebo do Prahy jen pojedete určitě se zastavte na této výstavě velkoformátových fotek, která stojí za to. Jsou od českého fotografa Ladislava Kamaráda, od prosince 2005 historicky prvním držitelem titulu MASTER QEP - MEP. Fotografie jsou opravdu nádherné, jsou z nejrůznějších koutů naší planety, nechybí ani Čechy.

Výstava nové série velkoformátových fotografií

kde: Praha 1, Staroměstská radnice - Křížová chodba a Rytířský sál
datum:18. 6. - 31. 7. 2009

Poprvé zde budou vystaveny obrazy z Nového Zélandu, Islandu a Egypta. Nezanedbatelnou část výstavy bude tvořit také nová série fotografií z Čech. Otevřeno úterý až neděle 9 - 18 hod., pondělí 11 - 18 hod. Vstupné 60Kč, zlevněné 40Kč, skupiny - školy (více jak 10 osob) 20Kč.

Jahodová sezóna

Jistě jste si každý z Vás všimli, že stánky s jahodami jsou na každém rohu. Neodolala jsem a kilo nakoupila, však se to zdělá:) Jahody přešly nejprve procesem focení na parapetu okna, kde pro ně bylo dostatek světla. Zkoušela jsem různá aranžmá, ani na šlehačku jsem nezapomněla:) A pak přišlo na řadu velké převeliké pečení dortíku. Recept jsem objevila na tomto webu, ale někam se záhadně vypařil, netuším kam :( a tak ho musím přetlumočit sama.

Potřebujete:

• piškot: 3 žloutky, 3 bílky, 200g cukru moučka, 1 vanilkový cukr, 150 ml oleje, 300g polohrubé mouky, 1 prdopec a 100ml mléka, a hrst čokoládových vloček (může být nakrájená čoko na vaření)
• náplň: 1 vanilkový pudink, 100g másla, 2 lžíce cukru, kapku rumu, libovolnou gramáž jahod (dělala jsem z necelého kila), jahodový džem
  

Nejprve si vyšleháme žloutky s cukrem, pak přidáváme pomalu olej a zbytek surovin, vyšlehané bílky dáváme až nakonec, zamícháme je ručně. Těsto vylijeme do vysypané dortové formy (čím širší, tím lepší - mě těsto moc vykynulo nahoru) a dáme péct do trouby. Mezitím si připravíme pudink dle návodu, který po uvaření necháme vychladnou. Poté do něj zašleháme máslo s cukrem a necháme schladit v lednici. Upečený piškot necháme vychladnout, poté na něj namažeme jahodový džem a navrch navrstvíme vanilkový krém který ozdobíme libovolně jahodami, buď celými nebo překrájenými. Aby jahody držely pohromadě, přelijeme je trochou želatiny.

Mě se dort na poprvé nepovedl. Těsto vykynulo více než mělo, krém nezhoustnul a tak mi zbývá si dort zase jednou zopáknout:) Vám, kteří se do něj pustíte, hodně štěstí, určitě se vydaří!

IGS 2009 - International Glass Sympozium

Bylo třeba na chvíli nechat učení a vydat se do Nového Boru. Tato akce se opakuje pouze jednou za tři roky. Jelikož jsem z Liberce, neváhala jsem, Bor je za rohem a tak jsme vyrazily s mamkou. Naše první kroky v Boru vedly na náměstí, kde stálo spousty stánků s občerstvením, sklem, atrakcemi, živou hudbou,... Nejprve jsme se vydaly ke stánku, kde se prezentovala VOŠ sklářská a SŠ Nový Bor. Všechna dílka, která se dala zakoupit ležela v trávě, takže návštěvník si mohl cokoli osahat a okoukat...stačilo si jen vybrat:-)

Vlezly jsme do jedné menší galerie na náměstí, kde jsme si mohly prohlédnout sklo ve všech podobách. Byl tu i pán (jméno si momentálně nevzpomenu), který předváděl svoji tvorbu, každý kdo chtěl si mohl vyfóknót menší kuličku :) Chvíli jsme pobyly a pak jsme zmizely do Sklářského muzea, které bylo dnes volně přístupné. Na některé věci jsme opravdu čuměly, občas nebylo slov! Kolem půl dvanácté jsme se přesunuly do Sklárny Slavia, kde jsme obdivovaly nejen sympozisty. Prostě nádhera, nikdy jsem neměla tu možnost se dostat do sklárny, o to to byl větší zážitek. Z foťáku se tu kouřilo:-)

Už odtud jsme táhly první skleněné kousky.Lidí tu bylo celkem dost, ale vždy bylo vidět na vše, co se u pecí dělo. Druhou, o dost menší sklárnu, kterou jsme navštívily byla AJETO v Novém Boru, je kousek od SLAVIE, takže to nebylo daleko. Tady se mi taky líbilo více, bylo to takové domácí prostředí, hodně světla, moderní, komornější, málo hluku a hlavně oproti SLAVII tu byl celkem i pořádek:-) Dalo se tu se skláři povídat, vše Vám vysvětlily, ukázaly...něco jsme si i odnesly. Prý "klidně si to vezměte, ale strčte si to do tašky, ať to nikdo nevidí"... hlavně nenápadně, že? Do restaurace, která byla hned za sklem se bohužel dnes nedalo jít, měli svatbu..škoda, třeba to mohl být kulinářský zážitek, pojídat a při tom pozorovat:) A někteří sympozisti se prý ani neuráčilli přijít, že prý to den předtím přehnali s pitím...a tak si páni skláři vyráběli nový benátský lustr, který by měl přijít místo starého do muzea.

Na náměstí jsme se ještě vrátily a omrkly jsem podrobněji stánky, naplnily jsme břuchy...kroutily jsme hlavou nad buřty, které si skláři opékali u pece a pomalu jsme vyrazily k autu. Pobyt v Boru jsme zakončily ještě v pekárně u Bláhy, kde jsme usrkávaly kafíčko. Za tři roky na viděnou!

Miluju květiny...

Jen tak pro radost, ať máte hezčí den, týden a hlavně ten víkend!

Netrhejte motýlům křídla, vždyť oni pak pláčou. Nešlapte po kytkách, vždyť kytky tak krásně voní. Nezabíjejte lásku, vždyť láska je křehká jako ty kytky, a hlavně nezabíjejte lidi, vždyť lidi se milují.
(John Lennon)

Výstava fotek v 82 vůních

Tímto bych Vás ráda pozvala na květinovou výstavu fotek do čajovny 82 vůní v Liberci, převážná část fotek je od Kuby, ale můžete tam vidět i moje dvě :-). Výstava potrvá do 30. června 2009, otevřeno je každý den od 11 do 22 hodin. Když budede popíjet čaj a hrát nějakou fajnovou hru určitě nezapomeňte okouknout fotky...

Environmentální víkend

V rámci předmětu Environmentální výchova jsme vyrazili na společný víkend do Jizerek na Mariány. Nebylo to povinné, ale kdo by za 5 bodů nejel, že? Já spolu s Verčou a Martinou jsme byli s Honzou v organizátorském týmu...a tak na nás padla povinnost nakoupit jídlo pro ostatní, z části připravit program, naučit se některé texty, nezapomenout při nákupu na BIO a místní výrobky, obstarat a naložit auto...zvládly jsme to:) V pátek jsme začínali Magickým místem. Sobota byla už poněkud na program bohatší. Měli jsme rozdělené dvě skupiny, z nichž jedna vyrazila na Procházky po zemi (Earthwalks) a druhá na Pojmové cesty (Concept path). A co vlastně takový program v sobě ukrývá?

V českém povědomí jsou zejména aktivity na tzv. smyslové vnímání přírody, v originále označované jako Earth Walks či Touch the Earth aktivity. Tyto originální aktivity, jako jsou Paletky, Mikrorezervace či Vůňový koktejl jsou u nás často zařazovány do programů poněkud nepromyšleně. V programech výchovy o Zemi jsou ale zakomponovány do celku, ve kterém je dáván důraz na otevírání jednotlivých smyslů, vnímání detailů a celku, atd. Důležitým programem, který se v průběhu kursů pravidelně opakuje, je Magické místo. Magické místo je prožitek samoty v přírodě na místě, které si účastník sám vybere a pak se na něj několikrát vrací. Své dojmy z Místa pak zapisuje do pracovních listů, které se zde označují například jako Cestovní pasy, a pak sdílí s ostatními při večerních sezeních. Pojmové cesty jsou jednoduché aktivity ilustrující některý z ekologických principů, které tvoří kognitivní cíle programu. Například aktivita „Od hrobu ke kolébce“, ve které účastníci nejprve pochovávají suché lístečky a větvičky na připraveném lesním minihřbitůvku, aby pak na stejné místo sázeli semínka, ilustruje koncept „všechny živé bytosti spolu sdílí základní stavební materiál svých těl“. Aktivity probíhají stejně jako Earth Walks v malých skupinkách o zhruba osmi dětech a řídí se výukovým modelem IAA – děti jsou nejprve informovány o konceptu (přečtou si ho ve svých pasech), dále jej asimilují – přiblíží si formou ilustrační aktivity a aplikují – shrnou a užijí na jiných příkladech.

Sice nám v sobotu dopoledne moc počasí nepřálo, ale my jsme se nenechali odradit, naopak některým ani déšť nevadil. Odpoledne na nás vykouklo sluníčko. Večer jsme opekli buřtíky a zahráli na kytaru pár známých i neznámých písní. V neděli ráno jsme celý víkend zakončili společnou reflexí, metodou mluvícího kamene:)Fotodokumentace jako vždy.

Za historickými dny na Kost

Náhodou jsem na internetu objevila, že na hradě Kost se konaly tento pátek a sobotu Historické dny na hradě Kost, aneb od gotiky po baroko. Vyrazili jsme si to vláčkem do Libošovic... a pak dále Údolím Plakánku až ke Kosti, kde jsme zachycovali místní faunu a flóru.

Na Kosti jsme si zakoupili celodenní vstupenku a sami jsme si prošli hrad. Čekali tu na nás Sokolníci, dobová hudba, lidé v dobových kostýmech, grilované dobroty a pár jarmarečních stánečků s keramikou, sklem, kovem...Každou hodinu se na nádvoří něco konalo, jednou zpěv, někdy šermování, jindy zase dobové divadýlko... Zpátky jsme vyrazili kolem druhé hodiny Prokopským údolí do Libošovic. Počasí nám celý den přálo a tak nebylo co dnešnímu výletu vytknout - myslím, že jsem dobře vybrali:) Větší fotodokumentáž naleznete zde.

Pekař peče housky...

aneb, taky jsem si je včera zkusila upéct. Bylo to lehčí než jsem myslela. Potřebujete 0,5 kg celozrnné mouky (nebo hladké), 80 ml oleje, 250 ml mléka (nebo vody), 40 g droždí, 2 vejce (1 na potření), sůl, 1/2 lžíce cukru, sezam, kmín, mák.

Z trochy mléka, cukru a droždí si uděláme kvásek, který necháme vykynout na teplejším místě. V míse si smícháme mouku, olej, vejce, sůl a přidáme kvásek. Těsto zpracujeme, posypeme moukou, přikryjeme utěrkou a necháme vykynout, cca 1 hodinu. Mezitím si zahřejeme troubu na 200 stupňů a připravíme pekáč s pečícím papírem. Těsto si rozdělíme na stejné dílky a pleteme houstičky, klasicky jako copánek :) Z této dávky je tak cca 8-9 větších housek. Upletené housky dáme na plech, potřeme rozšlehaným vejcem a zasypeme dle libosti mákem, sezamem, kmínem...Vložíme do trouby a necháme péct cca 14 minut. Pokud chceme tmavší kůrčičku necháme třeba o 2 minutky déle. A je hotovo. Já jsem se do příště poučila, trochu méně droždí, více přisolil a možná by nebylo od věci namíchat více druhů muk (celozrnná, žitná, pohanková,...).

MOO minicards před objektivem

Tak i já jsem propadla této malé drobnůstce, kterou jsem si nedávno objednala na internetu. Dověděla jsem o nich díky této skvělé fotografce a jejímu blogu. Jsou to vlastně malé kartičky o rozměru 2,8x7 cm, na kterých máte z jedné strany obrázek a z druhé svůj vlastní text, telefon, jméno, e-mail...vlastně tam můžete mít cokoli, co si usmyslíte. Prodává se to v sadě po 100 kusech, kde každá svá kartička může mít vlastní obrázek, takže můžete mít 100 ks vizitek, ale každou vlastně jinou. MOO je dodává v malé plastové krabičce spolu s 15% slevou na příští nákup a samozřejmě s kartičkami. Pokud si myslíte, že tisknou jen takto malé kartičky, jste na omylu...můžete mít samolepky, pohlednice, visačky, vizitky, přání. A co s nimi budu vlastně dělat? Rozdám, přibalím a nebo jen někoho mile potěším:)No, a příště zkusím třeba samolepky:-)

Poslední sníh

...aneb jak jsme na něj vyrazili do Jizerek. V sobotu jsme se z Bedřichova vypravili na Tetřevky, kde jsme strávili i Velikonoční pondělí. Během víkendu jsme stihli navštívit Smědavu, Čihadla, Knajpu - prostě klasika :-) Sníh byl hodně mokrý, ale běžkovat se dalo. Plavky by taky nebyly k zahození, někteří lyžaři byli dost nalehko...Vegetili jsme, hráli jsme kachny, BANG, slunili jsme se, sáňkovali jsme, fotili...Zkrátka podařený víkend se spálenými ksichtíky :-) Fotodokumentace je zatím u mě a u Kuby.